Tělesná dysmorfická porucha: Jak její vztahy trpěly kvůli BDD

Láska a Romance | | , Marketingový profesionál a spisovatel
Aktualizováno: 22. března 2024
smutná-žena-sedící-sama-prázdná-pokoj
Šířit lásku

Prázdnota a přístup mého manžela si začaly vybírat svou daň na mém duševním zdraví.
Moje nediagnostikovaná BD, která ovlivňovala náš vztah.

Jaké to je denně trpět tělesnou dysmorfickou poruchou (BDD)?

Pokaždé, když jsem se podívala do zrcadla, začalo se mi nelíbit, jak můj nos vypadá. Byl velký, neforemný a potřeboval by operaci. Můj den s touto myšlenkou začínal a končil. Byla jsem posedlá tím, že můj nos není dokonalý. Tak jsem začala zkoumat rhinoplastiku. Můj mladší syn se mi snažil vysvětlit, že operace v tomto věku na úpravu vzhledu není nutná. Oštěpala jsem ho a nadávala mu. Můj starší syn chtěl, abych chodila na společenské akce, starala se o jeho dcery atd.

Chtěla jsem si nejdřív jen opravit nos a pak se postarat o všechny ostatní povinnosti manželky, matky a teď už i babičky.

Silná cukrovka byla velkou překážkou, a tak jsem se rozhodla pro bariatrickou operaci, která mi měla pomoci zhubnout a také kontrolovat hladinu cukru v krvi. Po uzdravení jsem si nechala udělat operaci nosu. BDD škodí vztahům. Začala jsem mít zášť na své syny, protože nesouhlasili s tím, co dělám.

Začal jsem mít na své syny zlost, protože nesouhlasili s tím, co dělám.
Byla jsem posedlá tím, že můj nos není dokonalý

Deprese a další příznaky BDD

Po operaci jsem se cítila hůř. Doktor mi udělal hroznou operaci nosu a já ji začala nenávidět ještě víc než předtím. Upadla jsem do depresí. Až do takových, že jsem v jednu chvíli začala mít sebevražedné myšlenky. Můj manžel si mých pocitů vůbec neuvědomoval a ani po tolika letech našeho manželství se neobtěžoval se mnou podívat. Říkala jsem si, proč o mě ztratil zájem. Jsem neatraktivní? A moje rodená diéta odpověděla: „Ano, nemáš dost velká prsa,“ a tak jsem se rozhodla, že všechno odložím a nechám si zvětšit prsa.

Tak jsem přestala vařit, starat se o domácnost, chodit na společenské akce, kontrolovat děti atd. Jen jsem seděla ve svém pokoji a buď plakala, spala nebo hledala informace o augmentaci prsou.

Řekl jsem mladšímu synovi, aby šel se mnou do nemocnice a pomohl mi, zatímco zařizuji vše potřebné k operaci. Tentokrát se můj syn zbláznil. Prudce se mnou zatřásl a dokonce mi dal facku. V domě to bylo obrovské drama, oba jsme na sebe křičeli. Moje srdce bylo kvůli věku a cukrovce slabé a fungovalo jen na 20 % své kapacity.

„Mami, zemřeš na operačním stole, protože jsi příliš slabá na to, abys tuhle operaci zvládla. Proč chceš mít v 56 letech velká prsa? Komu je teď chceš ukazovat? Zbláznila ses!“ křičel. Byla jsem neoblomná v tom, že to musím udělat.

Jaké to je být ve vztahu, když máte BDD?

Řeknu vám to. Objednala jsem se k plastickému chirurgovi na zvětšení prsou. Když mě z pochopitelných důvodů vyšetřoval, musel se mi prsou dotknout. Byl to 58letý, chytrý a inteligentní muž. Řekl mi, že se o mě dobře postará. V tu chvíli jsem se do něj zamilovala. Šíleně, beznadějně. Nevím, jestli to byla láska, nebo jestli jsem jen hladověla po lásce, péči a pozornosti. Ať už to bylo cokoli, poprvé po dlouhé době jsem se cítila dobře. Měla jsem teď o to větší důvod si nechat zvětšit prsa. Chtěla jsem s ním být. Chtěla jsem, aby... Miluj mě zpět. Ale lidé si kvůli BDD vytvářejí nezdravé vztahy. Nevěděla jsem, že jsem jen chtěla, aby mě ten muž miloval a dotýkal se mě.

Nevěděla jsem, že jsem jen chtěla, aby mě ten muž miloval a dotýkal se mě.
Nevím, jestli to byla láska, nebo jestli jsem jen hladověl po lásce

Řekl jsem synovi, že jsem zamilovaný

Jednoho večera jsem zavolala synovi a řekla mu, co cítím kvůli svému lékaři. Uvědomil si, že trpím depresí a také poruchou orientace v děloze, protože si mé příznaky vyhledal na internetu. Snažil se mi co nejlépe vysvětlit, že to, co lékař ve skutečnosti myslel, když řekl, že se o mě dobře postará, bylo, že se postará o to, aby operace proběhla úspěšně s minimálním nepohodlím. Během následujících několika týdnů a pak i měsíců jsem chodila k psychiatrovi a brala léky.

Můj syn mi pomohl z deprese a poruch dysfunkce.

I když pokračuji v užívání antidepresiv, nic se v mém životě doopravdy nezměnilo. Deprese a vztahy nejdou ruku v ruce. Mému manželovi stále nezáleží na tom, co jako jeho žena potřebuji, ale můj pohled na svět se změnil. Byla jsem ráda, že jsem se po té epizodě ve vyšetřovně stále dokázala cítit dobře. Můj syn mě podpořil, abych se z deprese dostala a podnikla všechny správné kroky k tomu, abych zůstala silná a hlavně šťastná.

Váš příspěvek nepředstavuje charitativní činnost dar. Umožní vám to Bonobology i nadále přinášet nové a aktuální informace v naší snaze pomáhat komukoli na světě naučit se dělat cokoli.




Šířit lásku
Tagy:

Zanechat komentář

Tyto stránky používají Akismet k omezení spamu. Přečtěte si, jak jsou zpracovávána data vašich komentářů.

Bonobology.com